Gaučink a proč je tolik oblíbenou činností

Slovo činnost zde bude užito velmi volně jako označení pro to, že se člověk čemusi věnuje. Protože situací, kdy člověk nedělá zhola nic (a to ještě s oběma přivřenýma očima při posouzení tokavého „nic“), je snad pouze spánek.
Gaučink tedy jakožto činnost sestává z využití značně pohodlného místa, nejčastěji v obývacím pokoji, kde většina lidí má nějaké to sofa či gauč určený pro chvíle odpočinku, setkávání, hovorů a nějaké té volnočasové náplně.

Při gaučinku je možné ležet či pohodlným způsobem sedět právě na takovém sofa a nevěnovat se ničemu, co by způsobovalo námahu v pohybu, dýchání a jiných fyziologických jevech v organismu. Mezi povolené aktivity spojené s gaučinkem patří následující:
· Pojídání nejrůznějších sladkých či slaných pochutin, případně (jako zdravější varianta) ovoce či zeleninových salátů.
· Sledování televizního vysílání (případně též sledování filmů na nosičích, jako jsou VHS, DVD, Blu-ray apod.).
· Poslech hudební produkce z nejrůznějších zdrojů a nosičů.
· Hraní nenáročných her, jako jsou například karty či drobné digitální herní konzole, které se vejdou do dlaní.
· Spánek.
· Četba.
· Povídání s druhou osobou, která se věnuje téže činnosti.
· Dlouhé telefonování.

Jakákoli jiná aktivita již přesahuje meze gaučinku a lze ji vnímat jako aktivní pohybovou činnost.

Gaučink jako sport?

S přivřenýma očima lze z hlediska vyvíjení aktivity říci, že během gaučinku lze spalovat určité malé množství kalorií (například při sledování televizního vysílání lze za hodinu spálit kolem 7 kcal, totéž platí například i o čtení během polehávání na gauči) a někteří jedinci tak na otázku, co zrovna dělají uvádějí, že se věnují „gaučinku“ stejně přesvědčivě, jako kdyby hovořili o svém aktuálním zapojené do turnaje ve volejbale či jiném sportu.